|
Rola centrálných bank v rȏznych interpretáciach Veľkej depresie
Makita, Matej
Bakalářská práce se zaobírá postavením centrální banky USA v různých interpretacích Velké deprese. První část se zaobírá vypuknutím a dopady krize na ekonomiku Spojených státu amerických a vysvětlením příčiny vzniku krize z pohledu J. M. Keynese a představitelů monetarizmu. Následně je identifikovaná pozice federálního rezervního systému v obou teoretických vysvětleních spolu s porovnáním obou interpretacích. V další části je uvedená politika federálního rezervního systému a diskuse o význame centrální banky během finanční krize z roku 2008. Hlavním cílem této práce je identifikovat rolu centrální banky ve vysvětleních Velké deprese z pohledu J. M . Keynesa a představitelů monetarizmu.
|
|
Oprávněnost intervencí ČNB na devizovém trhu
Hynková, Marie
Hynková, M. Oprávněnost intervencí ČNB na devizovém trhu. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2018. Diplomová práce se zabývá monetární politikou České národní banky po finanční krizi. Měnová politika ČNB je srovnávána s politikou uplatňovanou Federálním rezervním systémem a Evropskou centrální bankou. Pozornost je věnována pře-devším výběru monetární politiky ČNB a zdůvodnění, proč ČNB přistoupila k intervencím na devizovém trhu s cílem znehodnotit měnový kurz CZK/EUR. V diplomové práci jsou detailně popsány devizové intervence, ke kterým přistou-pila ČNB 7. listopadu 2013 a následně od nich upustila 6. dubna 2017. Devizovými intervencemi chtěla ČNB ovlivnit hrozící deflační vývoj v zemi, proto se diplomová práce také zabývá důsledky vyvolanými použitím tohoto nekonvenčního nástroje. Práce taktéž hodnotí přínosy a náklady devizových intervencí. Empirická část di-plomové práce dokládá vztah inflace a devizového kurzu CZK/EUR. Nechybí zhodnocení faktorů působících na vývoj inflace během intervenčního období.
|
|
Důsledky politiky Fedu na hospodářství USA mezi lety 1987 a 2016 očima rakouské ekonomické školy
Karas, Jan ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Cílem této diplomové práce je potvrdit, či vyvrátit otázku, zda má politika Fedu negativní dopady na hospodářství spojených států. V první kapitole je zkoumán vliv centrálního bankovnictví na hospodářství prismatem rakouské teorie. Cílem této kapitoly je odpovědět na otázku, zda je centrální bankovnictví slučitelné s udržitelným ekonomickým růstem a zda nejsou ekonomické výkyvy v podobě hospodářských cyklů zapříčiněny právě manipulací centrálních bank s úrokovou sazbou. Cílem druhé kapitoly je zhodnotit vliv politiky Fedu na americkou ekonomiku mezi lety 1987 a 2016 a srovnat dopady této politiky na rozdílné společenské třídy.
|
|
Role Federálního Rezervního Systému v ekonomice USA
Selitrennikova, Irina ; Gevorgyan, Kristine (vedoucí práce) ; Brůna, Karel (oponent)
Hlavním cílem této práce je zanalyzovat Federální Rezervní Systém, centrální banku Spojených Států Amerických, zkráceně FED. V práci je popsáná jeho role během dvou nějvětších krizí a jeho změny v příjmech. Celá práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je věnováná třem subjektům, ze kterých se skládá FED. Druhá kapitola zahrnuje historické informace důvodů založení a chronologický sled událostí, které jeho vzniku předcházely. V třetí kapitole jsou popsány období Velké hospodářské krize a Ekonomické krize roku 2008 včetně činností, které FED v těchto období podnikl. Po poslední krizi došlo k razatním změnám ve struktuře a velikosti příjmů FEDu. Poslední kapitola této práce se plně věnuje analýzě příčin jejich vzniku a důsledků.
|
|
Vztah nezávislosti a odpovědnosti centrálních bank na příkladu kvantitativního uvolňování ECB a FEDu v letech 2005-2016
Pýchová, Jitka ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem mezi nezávislostí a odpovědností centrálních bank. Tento vtah je zkoumán na příkladu kvantitativního uvolňování, které ve zkoumaném období let 2005 - 2016 implementovala Evropská centrální banka a Federální rezervní systém. V teoretické i praktické rovině práce dokazuje, že vztah mezi nezávislostí a odpovědností je do velké míry ovlivněn specifikací cílů měnové politiky. Práce také dokazuje, že konkrétní definice nezávislosti a odpovědnosti obou centrálních bank ovlivnila charakteristiky kvantitativního resp. úvěrového uvolňování. Tato měnová politika má navíc značný potenciál ohrozit nezávislost zkoumaných centrálních bank v mnoha ohledech. V konečném měřítku tedy samotné zavedení kvantitativního uvolňování v kombinaci s jejich potenciálními důsledky prokazuje nedostatečnost celého konceptu nezávislosti a odpovědnosti centrálních bank a nutnost jejich revize.
|
|
Velká inflace 70. let a její vliv na současný FED
Hornát, Filip ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Práce se zabývá obdobím Velké inflace 70. let ve Spojených státech a jejím vlivu na současný Federální rezervní systém. Sedmdesátá léta byla ve Spojených státech po ropném šoku dobou tzv. stagflace, kdy se mísila vysoká inflace s vysokou nezaměstnaností a ekonomickou stagnací, či recesí. V této práci je diskutována role Fedu v této éře. Tezí práce je, že se Fed během období Velké inflace výrazně proměnil, přičemž základní cíle, či přístupy přetrvávají ve Fedu dodnes. Prostřednictvím analýzy období, při kterém se v čele Fedu vystřídali 4 šéfové rady guvernérů, dochází autor k závěru, že období Velké inflace skutečně mělo zásadní vliv na přeměnu instituce Fedu, který se mnohem více podobá jeho dnešní podobě, než tomu bylo v poválečné éře.
|
| |
|
Easy Money Policy Fedu v období předsednictví Alana Greenspana v Radě guvernérů (1987–2006)
Mašek, František ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Hlavním tématem práce je měnová politika Fedu v období, kdy Radě guvernérů předsedal Alan Greenspan. Největší pozornost je v práci věnována vlivu uvolněné měnové politiky Fedu na vznik nejprve takzvané dot-com bubble a posléze pozdější hypoteční krize, z níž se následně stala krize finanční. Na základě důkladné analýzy mnoha odborných textů známých ekonomů a vlastního rozboru a zhodnocení zastávám názor, že vliv expanzivní měnové politiky na bublinu technologických aktiv a na hypoteční krizi byl spíše minoritní. Fed veškeré své kroky podřizoval dosažení svých měnověpolitických cílů, takže kritika jím prováděné měnové politiky je v podstatě kritikou těchto cílů jako takových. Za příčinu dot-com bubble považuji vznik nových technologií a takzvanou teorii zpětné vazby. U krize hypoteční a následné finanční považuji za klíčové determinanty neochotu vládních činitelů silněji regulovat činnost investičních bank a společností, morální hazard, selhání ratingových agentur a federální podporu vlastnického bydlení spojenou s deregulací finančního sektoru.
|
|
Příčiny vzniku bublin na finančních trzích, mravenčí model
Kuncman, Lukáš ; Soukup, Alexandr (vedoucí práce) ; Otakar, Otakar (oponent)
Diplomová práce se zabývá bublinami na finančních trzích, příčinami těchto bublin a mravenčím modelem. Cílem práce je odhalit příčiny bublin na finančních trzích. Zkoumané bubliny jsou internetová, hypoteční a virtuálních měn. V první teoretické části práci jsou popsány finanční trhy, investiční nástroje, teorie hospodářského cyklu, investiční analýzy a historické spekulativní bubliny. V druhé praktické části práce jsou identifikovány příčiny zkoumaných spekulativních bublin. V třetí části práce jsou shrnuty výsledky praktické části.
|
|
Hodnotící komparace ústavněprávních pojetí vybraných centrálních bank světa z aspektu perspektiv ČNB.
Pospíšilová, Kateřina ; Kuba, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matula, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním pojetí České národní banky, Federálního rezervního systému, Evropské centrální banky a Čínské lidové banky. Zaměřuje se na komparaci těchto pojetí s vytvořeným univerzálním modelem centrální banky a jeho parametry, a zjišťuje, že od tohoto modelu jsou vybrané centrální banky hodně vzdáleny. Důraz je kladen na perspektivu České národní banky po vstupu do eurozóny a na skutečnost, že v tu chvíli její roli nahradí Evropská centrální banka. Evropská centrální banka se ve srovnání s Federálním rezervním systémem a Čínskou lidovou bankou nejméně odchyluje od svého inflačního cíle a je tedy nejblíže k cenové stabilitě. Zároveň však prokazatelně financuje vládní dluhy a to je v rozporu s legislativou. Závěrem lze poznamenat, že centrálním bankám České republiky, Spojených států amerických a eurozóny je dána značná míra svobody a nezávislosti na ostatních složkách moci ve státě a naopak Čínská lidová banka zůstává silně závislá na výkonné moci.
|